Svěření dětí do péče

Rozpad manželství je pro rozcházející manžele nepříjemnou a náročnou záležitostí, největší újma ale při tom hrozí nezletilým dětem, které se musí vyrovnat s tím, že už nebudou žít v domácnosti všichni společně.  Zákon chrání děti během řízení o rozvodu alespoň tím, že soud manželství neukončí, dokud nejdříve nerozhodne o jejich péči nebo neschválí dohodu, kterou mu předložili rodiče. Péče o dítě po rozvodu může mít tři podoby – výhradní, střídavá a společná. Výjimečně je možné i svěření dítěte do péče jiné osobě než je rodič.

Podle čeho soud zvažuje formu péče?

Při rozhodování o tom, kde bude dítě nadále bydlet a kdo se o něj bude starat, zohledňuje soud několik faktorů. Tím nejdůležitějším je zájem dítěte, který soud hodnotí vzhledem k jeho rozumové a emocionální vyspělosti. To ve zkratce znamená, že soud přihlíží k věku dítěte, jeho schopnosti utvořit si a vyjádřit vlastní názor, ale i jeho citové vazby k rodičům, případně dalším členům rodiny. Dále soud přihlíží k tomu, který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a u kterého z rodičů má lepší předpoklady pro zdravý a úspěšný vývoj.

Výhradní péče

Nejčastější variantou rozhodnutí, je svěření dítěte do péče jednoho z rodičů (výhradní péče). Znamená to, že dítě bude žít u jednoho rodiče, zatímco tomu druhému soud stanoví vyživovací povinnost a osobní styk. Výhradní péče totiž neznamená výlučná. I druhý rodič má právo na to, aby se osobně podílel na výchově dítěte. Naopak rodič, jenž má dítě v péči, nesmí setkávání s dítětem bránit a musí je oběma umožnit. Omezit nebo zcela zakázat osobní styk může pouze soud, a to pokud by to bylo v zájmu dítěte. Dohoda o tom, jak často a jakým způsobem se bude osobní styk uskutečňovat, je zcela na rodičích. Může se v podstatě svou intenzitou podobat i střídavé péči, aniž by to bylo stanoveno soudem. Pokud se jim však shodnout nepodaří nebo dohodu porušují, upraví styk s druhým rodičem soud.

Rodič, který má dítě ve své péči, má i další povinnosti, například musí druhého rodiče informovat o důležitých záležitostech dítěte a nesmí narušovat nebo nějak bránit vztahu mezi ním a dítětem.

Střídavá péče

V případě střídavé péče dítě pobývá střídavě po určitou dobu u obou svých rodičů. Hlavní podmínkou pro tuto formu péče je, aby byla proveditelná v praxi a aby tím dítě nijak netrpělo. Soud tak musí zvážit, zda by střídání dvou domovů umožnilo vést dítěti jeho běžný život – návštěvu stejné školy, kroužků, dostupnost jeho lékařů atd. Výhoda střídavé péče je v tom, že poskytuje dítěti pravidelný a vyvážený kontakt s oběma rodiči. Je však třeba mít na paměti, že každé dítě má své individuální potřeby a osobnost, tedy ne každému dítěti musí taková forma vyhovovat, byť jinak by byly podmínky pro střídavou péči příznivé. Důležitý je i věk dítěte. Dle názorů psychologů je vhodné uvažovat o této formě péče až od čtyř či pěti let věku dítěte. Co se týká doby, po kterou je dítě u jednoho z rodičů, pak se nedoporučuje překračovat interval dvou týdnů. Zároveň je vhodné, aby dítě mělo možnost být v kontaktu s druhým rodičem i v době, kdy je má u sebe první rodič.

Společná péče

Poslední variantou je společná péče obou rodičů, ta je ale velmi výjimečná, neboť vyžaduje, aby rodiče vychovávali dítě v jednom výchovném prostředí. Například, bydlí-li i po rozvodu bývalí manželé ve stejném domě a mohou tak dítě i nadále vychovávat společně a oba o tuto formu mají zájem.

Obecně platí, že rodiče by měli kvůli svému dítěti spolupracovat, nedělat si naschvály a snažit se vyjít vstříc potřebám dítěte a zajistit mu klidné výchovné prostředí.

Máte-li potíže s placením výživného nebo otázky s tím související, neváhejte se zeptat!

Více na Alimenty dětem.cz