Určení vyživovací povinnosti
Vyživovací povinnost k dítěti mají oba jeho rodiče. V ideálním případě se rodiče dokáží dohodnout na tom, jak se na výchově, péči a výživě dítěte budou podílet. Pokud se však dohoda nepodaří, můžou se s návrhem na určením vyživovací povinnosti obrátit na soud.
Tuto možnost lze uplatit v případě, kdy spolu sice žijí, ale jeden z rodičů svou povinnost neplní, tedy například nepřispívá finančně na potřeby dítěte. V případě rozvodu rozhoduje soud o určení vyživovací povinnosti vždy. Soud může také zároveň přiznat výživné i zpětně, a to až 3 roky nazpět od zahájení soudního řízení.
Jakým způsobem soud vypočítává výši výživného?
Pro stanovení výše výživného neexistuje přesně daný způsob výpočtu, který by soudy musely vždy dodržovat. Soudci ale mají k dispozici jako pomůcku doporučující tabulku vydanou ministerstvem spravedlnosti. Podle ní se stanoví výživné v závislosti na věku dítěte v určitém procentním poměru k výdělku rodiče. Tato tabulka má ale skutečně jen pomocný charakter, soudci nejsou povinni se jí řídit.
Při rozhodování o výši výživného musí soud vždy vycházet z konkrétních okolností případu, například v jaké míře kdo o dítě pečuje či zda má rodič i další vyživovací povinnosti, a individuálních potřeb dítěte.
Věk dítěte | Díl z platu připadající na výživné |
0 – 5 let | 11 – 15 % |
6 – 9 let | 13 – 17 % |
10 – 14 let | 15 – 19 % |
15 – 17 let | 16 – 22 % |
18 a více let | 19 – 25 % |
Tabulka předložená Ministerstvem spravedlnosti
Kritéria pro určení výše výživného
Zákon stanoví určitá kritéria, která soud posuzuje, a těmi jsou schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodiče. V souvislosti s tím, soud rovněž zkoumá, zda se rodič dítěte nevzdal bez důvodu výdělečné činnosti či nějakého majetkové prospěchu, zkrátka zda se ten rodič nesnaží snižovat svůj majetek proto, aby nemusel přiliš platit. U dítěte soud zjišťuje, jaké jsou jeho odůvodněné potřeby a rovněž i majetkové poměry.
Pro určení výše výživného jsou tedy klíčová dvě hlediska:
- schopnosti, možnosti a majetkové poměry rodiče
- odůvodněné potřeby dítěte
Má dítě nárok jenom na odůvodněné potřeby?
Nemusí tomu tak být, dítě má totiž právo na stejnou životní úroveň jako jeho rodiče. To znamená, že pokud je některý z rodičů majetný, soud vyměří výživné vyšší než jsou odůvodněné potřeby, i zde by však měly být rozumné limity. Ovšem platí to i naopak, je-li životní úroveň rodiče velmi nízká, soud pochopitelně vyměří nižší výživné, které nemusí pokrýt veškeré potřeby dítěte, například náklady na jeho koníčky apod.
Co musí rodič soudu předložit?
Pro rozhodnutí o výši výživného potřebuje soud znát majetkové poměry rodičů, kteří jsou povinni mu tyto informace dát. Pokud tak neučiní a neumožní soudu zjistit jejich majetkové poměry, soud přesto výživné vyměří, a to z částky 25ti násobku životního minima. Pokud ale rodič skutečně nemá žádné příjmy ani majetek, soud vyživovací povinnost nemusí stanovit vůbec. To ale pouze za předpokladu, že je rodič skutečně neschopen práce, nikoliv proto, že se práci vyhýbá.
Je možné výši výživného změnit?
Výše výživného se nestanoví jednou pro vždy. Pokud dojde ke změně stavu, soud může na návrh jedné ze stran výživné buď snížit nebo zvýšit.
Máte-li již soudně určenou vyživovací povinnost a povinný rodič dítěte Vám neplatí, můžete o alimenty bojovat. Alimenty patří dětem, bojujte o ně! Alimenty dětem.cz