Slovníček základních pojmů
Máte pocit, že se v těch všech právnických výrazech nevyznáte? Nebojte, od toho tu jsme my, abychom vše srozumitelně vysvětlili. Přinášíme slovníček základních pojmů, se kterými se můžete setkat v rozhodnutích soudu, článcích na internetu, zkrátka všude, kde narazíte na rodinné právo. A určitě je dobré je znát. Chceme budovat mezi lidmi právní povědomí, tak s chutí do toho!
- Právo na výživné – má ten, který není schopen se sám živit, tedy typicky dítě. Právo na výživné se nepromlčuje. To znamená, že i když vyživovací povinnost zanikla nebo byla zrušena, může se v budoucnu obnovit.
- Vyživovací povinnost – je povinnost rodičů živit své dítě. Plnit ji můžete tím, že se o dítě staráte nebo skrze placení výživného. Vzniká narozením dítěte a končí ve chvíli, kde je dítě schopno se samo živit.
- Výživné – je plnění vyživovací povinnosti pravidelnou finanční částkou a patří dítěti. Pokud je nezletilé, platí se k rukám rodiče, který má dítě v péči. Jednotlivé dávky výživného se promlčují!
- Určení vyživovací povinnosti – tím se stanoví výše výživného, kterým má povinný rodič přispívat na výživu dítěte. Může být určena samostatným rozhodnutím soudu, v rámci svěření dítěte do péče nebo schválením dohody rodičů.
- Povinný – je ten, komu byla uložena vyživovací povinnost, tedy povinnost platit výživné
- Oprávněný – oprávněným z vyživovací povinnost je dítě, tomu totiž výživné patří. Rodič, který jej má v péči je jeho zákonným zástupcem.
- Schopnost se samostatně živit – může k tomu dojít i před nabytím zletilosti, zpravidla však později. Znamená to, že dítě je schopno se samo bez závislosti na rodičích živit a o sebe postarat. Končí tím vyživovací povinnost.
Pomohly vám tyto pojmy? Máte zkušenost s tím, že alimenty nejsou řádně hrazeny, tak jak bylo určeno soudem? Můžete se obrátit na nás a my vám pomůžeme se jich domoci.