Vše, co jste chtěli vědět o výživném na nezletilé vs. zletilé dítě

Věčné téma – komu se vlastně výživné platí a komu se posílá? Končí povinnost vyživovat dítě dosažením jeho zletilosti nebo snad trvá i déle? O prázdninách přeci dítě nestuduje, musím se mu také posílat peníze? Možná některým se odpověď vybaví ihned nebo si řeknete, že je to přeci „jasné“. Ovšem doba posílání výživného nemusí být zcela tak jednoznačná a rozhodně stojí za zmínku, zejména zda i dospělé dítě mám právo na výživné. Už jen proto, abychom uvedli věc na správnou právní rovinu a především aby Vaše děti nebyly „ošizené“.

Vyživovací povinnost vzniká již od narození dítěte rodičům. Až v případě, že jeden z rodičů neplní řádně svou vyživovací povinnost, se zpravidla druhý rodič obrací na soud, aby stanovil ve svém rozhodnutí výši výživného pro dítě. Nejčastější situací stanovení výživného soudem je v případě rozvodu rodičů. S koncem vyživovací povinnosti to již není tak jednoznačné. Dobu plnění výživného zákon nestanovuje, pouze uvádí, že „Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.“.

Co si pod tímto ustanovením představit, resp. jak ho si ho máme vyložit?

Důležité je, že věk dítěte zde nehraje významnou roli. Jinými slovy doba vyživovací povinnosti není ohraničena věkem (nezaniká tedy automaticky dosažením zletilosti), ale schopností dítě se samo živit. To znamená, že k ukončení vyživovací povinnosti dojde okamžikem, kdy dítě je schopno se samo uživit (např. po dokončení vysoké školy) či uzavřením manželství. Jestliže dítě, kterému ještě není 18 let a bude již schopno se samo živit, tak vyživovací povinnost rodiče stanovená soudem zanikne (rozhoduje opět soud). Ovšem pokud dítě ještě bude nadále řádně studovat na vysoké škole, vyživovací povinnost rodiče bude trvat vůči dítěti i nadále. Po dobu prázdnin mezi jednotlivými roky studia se tedy výživné nepozastavuje a dítěti náleží a to i v případě jiných prázdnin (např. Vánočních, Velikonočních, jarních apod.).

Zpravidla se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu. Nemusí to být ovšem tak vždy. Soud může rozhodnout i jinak nebo se osoby (rodiče) mohou dohodnout jinak (např. výživné se stane splatným dva měsíce dopředu, jeden měsíc dozadu apod.).

Výživné se posílá jednomu z rodičů a to do té doby než dítě nabude plné svéprávnosti, tj. dosáhne 18. let. Praxe může samozřejmě vypadat odlišně, což nemusí být nutně v rozporu s právem, pokud s tím dítě souhlasí.

Příklad: Po dohodě s rodiči a dítětem je výživné posíláno stále na účet matky, ke které bylo dítě svěřeno do péče. Matka dítě dál, buď přepošle částku na účet dítěte, nebo mu ji vyplatí v hotovosti.

Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že v případě, kdy jeden z rodičů zasílá stanovenou výši výživného pro své dítě či děti, nezaniká tím vyživovací povinnost toho rodiče, který se o dítě stará. Jinými slovy i druhý rodič se podílí na výživě dítěte zejména potravinami, ošacením, poskytnutím bydlení apod.

Pokud byste měli ještě další konkrétní dotaz, neváhejte se obrátit na AlimentyDetem.cz.