Změna výše výživného – kdy na to máte nárok?

Výši výživného soud určuje vzhledem k majetkovým poměrům rodiče a individuálním potřebám dítěte. Obě tato kritéria se však mohou časem měnit z různých důvodů. Kdy tedy můžete podat návrh na zvýšení nebo snížení výživného?

Jednoduše řečeno to může být tehdy, kdy dojde ke změně poměrů ať už na straně rodiče nebo dítěte. A co se všechno může za takovou “změnou poměrů” skrývat?  Důvodů ke změně je celá řada. Pojďme se podívat na příklady těchto důvodů nejprve na straně dítěte.

Dítě

Mezi ty nejtypičtější důvody patří vývoj dítěte. Děti rostou, vyvíjí se, více toho sní a neustále je jim malé oblečení. Později začínají chodit do školy, potřebují školní pomůcky, peníze na školní výlety a další různé školní aktivity nebo na všelijaké kroužky. S tím vším jsou spojené zvýšené náklady na péči o něj a jeho všeobecný rozvoj.

Dalším důvodem pro zvýšení výživného může být i zdravotní stav dítěte. Pokud utrpí úraz nebo vážně onemocní, jeho léčba může být velmi nákladná a měl by se na ní podílet i druhý rodič.

Může se ale stát také pravý opak – že dítě je výdělečně činné. Například hraje v reklamě, získává finanční ceny v soutěžích nebo zdědí majetek. Pak se jedná o změnu majetkových poměrů ve prospěch dítěte a rodič, který má vyživovací povinnost by mohl navrhnout její snížení.

Rodič

Pochopitelně i na straně rodiče je důležitý jeho zdravotní stav, pokud mu dočasně nebo trvale nedovoluje vykonávat práci nebo náklady na léčbu značně zatěžují jeho rozpočet. V takovém případě může rodič žádat o snížení.

Dalším důvodem pro změnu výše alimentů na dítě může být finanční situace rodiče. Například přijde o práci, čímž se výrazně sníží jeho životní úroveň a není tak schopen hradit alimenty ve stanovené výši.

Může ale dojít i k opačné situaci, kdy si naopak rodič výrazně přilepší, ať už vyšší pracovní pozicí, navýšením platu, dědictvím a pod. Pak můžete vy (ale i tento rodič) podat návrh na zvýšení výživného.

Častým důvodem může být i situace, kdy si rodič, který nemá dítě v péči, pořídí novou rodinu a vznikne mu tak nová vyživovací povinnost vůči jeho dalším dětem. Neznamená to, že by se mělo výživné na první dítě automaticky snížit, tento rodič však může argumentovat tím, že musí při stejném příjmu finančně zabezpečovat více dětí, což je samozřejmě náročnější.

Posuzování soudu

Soud při posuzování změny výše vyživovací povinnosti zvažuje všechny tyto faktory tak, aby bylo řádně postaráno o potřeby dítěte, ale zároveň, aby výše alimentů nebyla pro rodiče naprosto neúnosná, což by mohlo vést k jejich neplacení.

Příklad:

Pan Hrášek nebyl spokojen s výší alimentů, které mu uložil soud platit, a tak přestal pracovat. Místo toho pobírá sociální dávky, ale práci si nehledá. Na dotazy bývalé manželky paní Hráškové, proč platí méně než poloviční částku a kdy doplatí zbytek, odpovídá, že nemá peníze a víc platit nebude. Podal si návrh na  snížení, kde tvrdí, že nemůže sehnat práci a sám s penězi, co má, sotva vyjde. Má šanci na snížení?

V takové situaci záleží vždy na posouzení konkrétního případu. Pokud pan Hrášek skončil v práci jen, aby se vyhnul placení, pobírá dávky a evidentně nemá vůli pracovat, soud mu nemusí vyhovět, a to právě z toho důvodu, že se úmyslně vyhýbá práci a výdělku, ze kterého by hradil nejen své potřeby, ale i potřeby svého dítěte.

Jiná situace by byla, pokud by pan Hrášek skutečně přišel nezaviněně o práci a dostal se tak do finančních problémů. Nešlo by tedy o úmyslné vyhýbání se rodičovské zodpovědnosti, a pak by soud skutečně mohl panu Hráškovi na jeho návrh vyživovací povinnost snížit.